Trajektt

Jheronimus Anthonissen van Aken se narodil někdy mezi lety 1450-56 (jeho datum narození zůstává předmětem spekulací, ale bylo odhadnuto z autoportrétu datovaného kolem roku 1508). Narodil se v dnešním nizozemském městě s-Hertogenbosch, které bylo součástí Brabantského vévodství. Mladý Jheronimus později přijal jméno Bosch (v nizozemštině vyslovováno Bos) jako poctu jeho rodnému městu, které bylo místně známé jako Den Bosch (les). Ačkoli existuje pouze odhadem 25 původních děl, děsivá ikonografie v jeho obrazech je okamžitě rozpoznatelná jako "Boschian" a stala se základem žánru grotesky. Ale zatímco jeho status obrazoborce je nepochybný, někteří historici naznačují, že umělec byl hluboce konzervativní postavou, která spíše než zoufalá mysl prokázala stejnou schopnost být jemná a doplnila své groteskní obrazy jemnými dekorativními a zbožnými kousky, které ztělesňovaly jeho silně zastávané křesťanské zásady. Bosch byl jedním z prvních umělců, kteří ve své práci reprezentovali abstraktní pojmy, často prostřednictvím narativního zařízení triptychu. Kritici a historici odhalili v jeho vyprávěních celou řadu současných témat - ekologických, sociálních, politických - ale jeho nejznámější díla, včetně jeho největšího mistrovského díla, Zahrada pozemských rozkoší (1490-1510), jsou nejhustší s náboženskou symbolikou a zastřešujícím tématem nadčasového morálního boje lidstva mezi nerozvážností a ctností. Jeho obrazy, známé mnohým jako „tvůrce ďáblů" a dodavatel obrazových nesmyslů a satiry, se ukázaly jako velmi obtížné pro kritiky a historiky rozluštit. Ve skutečnosti, Bosch, který byl ve Španělsku známý jako "El Bosco" a byl uctíván dlouho před devatenáctým stoletím oživení zájmu o jeho práci, je často označován jako "první surrealista" a byl popsán slavným psychoanalytikem Carlem Jungem jako původní "objevitel nevědomí". Boschovy obrazy jsou plné již rozluštěných, rozluštitelných symbolů a, pokud víme, nerozluštitelných symbolů. Rozluštění mnoha symbolů bylo vedeno analýzou brabantských přísloví a řečových obratů, ale ne vždy se přiblížily k pochopení mnohostranného významu jeho obrazů. Symboly obvykle představují lidskou slabost, nejčastěji zobrazují smrtelný hřích (lenost, chtíč, pýcha, hněv, závist, chamtivost, obžerství). V mnoha Boschových obrazech zobrazoval jak okouzlující, tak děsivé démonické postavy a pohádkové bytosti, lidská těla s rybami, ptáky, prasaty a dravými hlavami. Své obrazy naplnil trpaslíky a příšerami. Tyto bytosti mají společné to, že bezbranní lidé jsou mučeni nebo odsuzováni. Nizozemský režisér a fotograf Anton Corbijn použil Boschovy postavy v hudebním videoklipu Walking in My Shoes od britské kapely Depeche Mode. Jednu z těchto postav tzv. ptačí ženu jsem si dal do mého profilu na zdejší filmové databázi. Taktéž doporučuji milovníkům nizozemského malířského umění, aby se koukli na tři vydařené dokumenty o tomto malíři a jeho díle. Prvním z nich je Hieronymus Bosch, poznamenaný ďáblem a druhý z nich se nazývá Hieronymus Bosch a jeho podivuhodný svět a ten třetí se jmenuje Bosch: Zahrada pozemských rozkoší. Všechny tyto dokumenty spojuje fakt, že byly natočeny v roce 2016 tedy v roce 500. výročí smrti tohoto renesančního génia.