LasT_Olt

Vždy když se topím nebo nemůžu usnout, začnu číst nějaké brutálně procítěné sonety. Bylo mi to doporučeno kamarádkou, která studuje cvokaře na upolu a která tím potlačuje své chronické deprese. Já teda deprese nemívám, ale musím si tu pro příští generace zapsat, že je to opravdu fajn čtení. Poa už mám projetého a prokletí básnici mi upřímně moc nejedou tak jsem si koupil Houby z Yuggothu od Láskotvůrce. Myslím tedy, že teď už můžu před lidma hrdě prohlašovat, že jsem houbař. Jen to s těma houbama nesmím moc přehánět nebo si vyvolám existencionální krizi :)

Spánek tě, chlapče, vezme v objetí,
dvacet šest tisíc roků přeletí
a já se zase vrátím sem,
kde nyní hořím plamenem.

Jasnou noční oblohou
budou jiné hvězdy plout,
hvězdy, které zkonejší
a dají zapomenout...

Pokud tohle čteš, tak ti přeju ať se ti všechno povede.