Faidra

Norská mystifikace Lovec trolů z hlediska naší rodiny s přehledem zvítězil v kategorii nejpamátnější zážitek z Varů. Festival byl pojat též jako oslava shledání s mladší sestrou Ivou po jejím studijním pobytu v zemi Williama Shakespeara, kterou zmíněná sourozenkyně pochopila jako příležitost ke konzumaci chleba pevného i tekutého, protože obojí za kanálem La Manche stojí za pendrek, tudíž na Lovce i vzhledem k pokročilé hodině vyrážela v náladě bujaré. Třikrát jsem okolí vysvětlovala, že nejsme lesbické orientace - třikrát ne proto, že počtvrté (popáté, posedmnácté) se nás na to už nikdo nezeptal, ale proto, že jsem potřebovala všechny síly, abych vlekla sestru dále a byla s to ignorovat její opilecké "já tě tak miluju." Lovec měl ale opojné účinky i na mě, už nějaký ten měsíc nuceně abstinující. Tím pádem jsme po návratu skýtaly pohled civilizovanému oku nelahodící a naše nejstarší sestra Dag pronesla znechucený projev zakončený slovy, že je jí bytostně proti mysli sdílet bytové prostory s jedním sourozencem opilým C2H5OH a druhým C18H24O2 (pro chemicky slabší: první je ethanol, druhé estradiol, alias hormon z estrogenové skupiny). Ivino poučení, že ona se nešpiní s nějakým ethanolem, ale nejlepším svijanským ležákem, mělo pouze ten následek, že rozlícená Dag se jala sepisovat rovnici, kterou ukončila vítězoslavným "tady máš to svoje pivo" ve chvíli, kdy se oknem draly první sluneční paprsky po mnoha dnech a Iva si přetahovala polštář přes hlavu s mumláním "nenávidíme oššklivé ššedivé ssvětlo, miláššku, bolí nás do ošišek - zlatá Anglie, tam když nechčije, tak je mlha!"