Abes

Geniálně jednoduché. Schéma: 1. Místo činu, uvedení do děje. 2. Získávání důkazů, nadhození teorie, popsaní toho jak to vlastně mohlo bejt. 3. Zdárné uzavření případu s nějakým tím profesním bonmotem na úplný závěr. Žádné zbytečné informace o tom, jak je práce policisty náročná pro rodinnou pohodu, že se hlavní postava zrovna rozvádí, nebo že potřebuje odpoledne vyzvednou děti ze školky. Divák dostane to nejnutnější a šmitec. Zmínit musím atmosféru, která je budována podprahovou zvukovou kulisou, jakási siréna o kolísavém tónu dodává scenériím tu správnou šťávu nejistoty a chladu, zločinci pak ve spojení s 'polétavou' kamerou pachuť zmatenosti a absurdity. Většinou jsou to Úmysly neplánované. Vincent D´Onofrio, věčně roztěkaný, bizarně gestikulující vyšetřovatel, čachruje, poskakuje, dlouhými monology rdousí podezřelého a v tu správnou chvíli svou oběť pustí a nechá ji vydechnout přiznáním. Díky svému vzrůstu snad neustále nucen se ke svým zdrojům informací naklánět tím groteskním způsobem, typickým pro loutku učitele z klipů Pink Floyd. Kolikrát si říkám jestli to četné hledání lejster po pracovním stole, to zakopávání o kulisy opravdu hraje, nebo je to prostě nemotorný koloděj, jehož reálie se promítly zpět do charakteru postavy. Nechci opomenout jeho kolegyni, ta mu dokonale sekunduje a občas se do toho taky slušně obuje a nějaká ženskost jde ihned stranou. Je ale zjevné s kým to vše stojí a padá. Jednoduše geniální.