Meist gefolgt Genres / Typen / Herkünfte

  • Action
  • Drama
  • Komödie
  • Krimi
  • Dokumentation

Neueste Bewertungen (2 884)

Den dlouhý 28,5 hodiny (2020)

19.04.2024

Ingriš! Eduard Ingriš (2006) (Fernsehfilm)

11.03.2024

Krajinou domova (2014) (Serie)

23.02.2024

Pferde stehlen (2019)

27.01.2024

Heavy Trip (2018)

27.01.2024

Darkland (2017)

26.01.2024

Krudttønden (2020)

26.01.2024

Bränn alla mina brev (2022)

25.01.2024

Utvandrarna (2021)

25.01.2024

Werbung

Neuestes Tagebuch (11)

3.3.2016 natáčení reklamy COLGATE, aneb poprvé v reklamě

     Pro komparz je okurková sezóna, nic pořádného se u nás netočí, tak jsem přijal s povděkem možnost jít si jednou pro změnu natočit reklamu. Po pravdě jsem až do příjezdu na plac ani nevěděl, co za reklamu se to točí, ale bylo mi to vlastně jedno. U reklamy jsem neočekával slavné herce ani režiséry, tak nebyl moc důvod řešit o co jde. Prostě zas jednou trochu něco jiného.

     Ráno bylo dost pekelné, protože jsem nádherně zaspal a místo ve čtyři jsem se probudil ve 4:45 a pěkně z rána si zasprintoval na poslední tramvaj, která mě mohla dovést včas na stanoviště autobusů, které nás odváželi na místo natáčení, zámek Slapy. Raní sprint byl o to lepší, že jsem se večer poněkud společensky unavil na degustaci vína a ráno jsem moc nevěděl, která bije. Bezva nápad, když musíte vstávat brzo.

     Zámek mě sice dvakrát nenadchl a bylo vidět, že je teprve ve stádiu oprav, ale samotné natáčení nebylo vůbec špatné. Respektive, začalo to klasicky - půl dne čekání a teprve ve chvíli, kdy se mi začalo chtít pekelně spát, jsem se dostali na řadu a na plac. Největší mizérie v takových čekacích hodinách na natáčení je, když máte vybitý telefon, protože jste si ho v noci špatně napíchli na kabel, a ještě k tomu je blbý signál internetu a žádná wifi. To se mi stalo krásně všechno dohromady,  takže jsem se s ostatními co chvíli pral o několik zásuvek, které jsme měli k dispozici a prokládal to vztekáním se u načítání internetových stránek. Jinak tam totiž nebylo na práci nic jiného než čumět do blba, takže asi příště pořídím do zálohy ještě nějakou knihu.

     S touto agenturou jsem natáčel poprvé a byl jsem mile potěšen cateringem, který byl oproti mojí "domovské" agentuře na vysoké úrovni a kdyby mě nebylo celkem mizerně z degustace z předchozího večera, asi bych se cpal jak nezavřený. Protože když je plné břicho, všechno vypadá mnohem líp.

     Natáčení samotné zahrnovalo vlastně jen sezení na židli a sledování módní přehlídky. Zas a znova, stále dokola. Jediný pokyn byl "hlavně se pořád dívejte na modelky a dělejte, že jste z toho nadšení". No, neumím si představit lepší práci, než být nucen sledovat šest krásných slečen na molu, jak chodí sem a tam a pózují. A tak jsem vesele několik hodin pozoroval a pozoroval. A nepozoroval jsem jen slečny, ale i celý štáb a vyzdobený sál a celkově jsem si to opět celkem užíval. Žádná zima, žádné kousavé hadry. Slečny na molu na tom byly ovšem mnohem hůř a přehlídková obuv si po těch několik hodinách vyžádala své, pro odřené nohy a puchýře už některé z nich málem nemohly chodit. Ale vydržely bez remcání, respekt.

     Hlavní hvězdou byla jakási modelka a herečka Tina, dáma v červeném, která údajně hrála i v nějakých známých filmech, ale ať jsem hledal jak jsem hledal, nepodařilo se mi jí najít, protože jsem zapomněl příjmení. Asi to nebyla tedy až taková hvězda, ale měla úsměv od ucha k uchu a bylo snadné si dovtípit, proč zrovna ona je hlavní hvězda reklamy na zubní pastu. Ale je to zřejmě příjemná a usměvavá dáma, která i starostlivě pomáhala s poraněnými nožkami ostatních modelek.

     Natáčecí den byl tentokrát extrémně dlouhý, protáhlo se to až do půlnoci, ale jak se začalo něco dít, tak to utíkalo velmi rychle. Velmi v pohodě byli tentokrát i koordinátoři (respektive hlavně naše koordinátorka) a obecně i štáb a hlavně i pohodový režisér. Na place vládla velmi dobrá nálada, vtipkovalo se a vůbec se to tak moc nehrotilo, což je malý zázrak a nepamatuju si, kdy jsem to naposledy viděl. Jsem zvědav na jiné reklamy, jestli se na nějaké dostanu, jestli je to obecný rozdíl mezi filmy a reklamami. 

     Zbytek komparzu kupodivu už začal ke konci dost žbrblat, jedna slečna vypadala vyloženě nasraně, že je to moc dlouhé a že už jim to leze krkem. Tak nevím, asi jsem v tomhle fakt jiný. Byl jsem taky unavený, ale prostě mě to tam bavilo. Autobus nás nakonec vyklopil asi o půl dvanácté zase v Praze a po půlnoci jsem už ležel natažený v pelechu. Nakonec to bylo docela fajn a první zkušenost s reklamou (ačkoliv jen komparzní) mě docela povzbudila do dalších natáčení. Teď si ale za pár dní zase odskočím k filmu a mrknu na natáčení pilotního dílu jednoho amerického seriálu.