Kmotr

Akreditace vyzvednuta, lístky v kapse. Bylo obtížné se rozhodout jaké filmy si vybrat na druhý den. U dopolední projekce jsem se nakonec rozhodla podle traileru. Váhala jsem mezi japonským filmem Jaký otec, takový syn, na který nakonec půjdu  a snímkem Národní bezpečnost z Jižní Korei. Jedním z nejočekávanějších filmů je pro mě Camille Claudel 1915 Bruna Dumonta ve kterém si zahrála duševně chorou pacientku Juliette Binoche. Následně si půjdu posedět do kongresového sálu na Reprízu, která mápřipomínat poetická díla francouzské nové vlny. Film měl v době svého uvedení velmi dobré ohlasy na festivalu v Torontu a na Sundance. Den zakončím Velmistrem, vizuální podívanou, která mi unikla na letošním Berlinale