Tagebuch (5)
Je libo? - březen 2011
Nejen po stránce filmové se třetí měsíc tohoto roku stal měsícem vydatným, a jelikož povinnosti se nahrnuly na hromadu právě v období přelomu března a dubna, přináším své review až v době, kdy toto mnou zobrazené období už nikdo neřeší. (Bylo by naivní si myslet, že se najde uživatel, který každý první den v měsíci s nervositou očekává další směr toku mého pramenu myšlenek, ale jednou jsem si termín stanovil a tak jej holt musím dodržovat, nejen v reálném životě, ale i tady na internetu.)
Nekorunovanou osobností měsíce se stal jeden z pilířů Čs. nové vlny - Jan Němec, který mě v březnu zaujal hned třemi položkami ze svého filmového katalogu. Jedná o konkrétně o sugestivní adaptaci Lustigovy povídky Démanty noci (1964), dále pak esenci z politického vzdoru O slavnosti a hostech (1966), plus to celé završil jeho porevoluční comeback - volný přepis díla Ladislava Klímy V žáru královské lásky (1990).
Další tituly:
Romance pro křídlovku (1966) - neočekávaný Vávrův pobyt v oblasti poesie a Nové vlny
Hlava 22 (1970) - zatím nejvýraznější střela do středu mé anti-militaristické duše
Lolita (1962) - opětovné spojení oblíbeného režiséra a herce, úspěšné porovnání síly kontroverse s dneškem
Guernica (1950) - filmové rozvinutí proslulých Picassových maleb (částečně spřízněné s výše zmíněnou Hlavou)
Amerika (1994) - utvrzení ve spřízněnosti s panem Kafkou
Helimadoe (1992) - velmi osobně vnímaný psychologický pohled
Kobylkáři (1937) - rehabilitace bratří Marxových, pokračování příště
Ve zkratce II.
Podobně jako v předchozím případě se mi z vlastní iniciativy povedlo sehnat adaptaci Kafkovy Proměny v režii Jana Němce (TV-rip ze stanice 3sat), tudíž svoji prosbu ohledně sháňky filmu odstraňuji.
Ve zkratce I.
Z bazaru smazán záznam ohledně shánění českého filmu V žáru královské lásky, jelikož tento týden se mi po dlouhé době na vlastní pěst povedlo sehnat TV-rip ze stanice CS film.
Je libo? - únor 2011
Syndrom druhého dílu zasáhl i moji deníčkovou ságu. Nejen proto, že máme za sebou nejkratší měsíc v roce, ale také proto, že jsem byl dva týdny zdravotně indisponován a i přes větší volný čas paradoxně zároveň ubyly síly pro rozšíření dosavadních zásob (např. Pošťáka jsem napoprvé musel předčasně ukončit). O sledování marných sportovních bojů netřeba mluvit, ty se také na skoupém výčtu podepsaly silným inkoustem. K následujícímu výčtu lze až na jednu výjimku dodat - "únor bílý, tmavá (noir) sílí".
Velký zátah (1953) - první dvě setkání s Langem zpoza moře, mrazivé universální zobrazení politické scény
Lovcova noc (1955) - Robert Mitchum coby záporná postava z kategorie "de luxe"
Gilda (1946) - alternativní definice pojmu "femme fatale", tentokrát v proslaveném podání Rity Hayworth; film měsíce
Pošťák zvoní vždy dvakrát (1946) - až překvapivě dobrý vztahový konflikt
Karamazovi (2008) - ani tak ne Dostojevskij, jako spíš originální pohled do hereckého zákulisí (v tuzemsku dosud nevyužit)
Je libo? - leden 2011
Na počátku každého měsíce bych rád náhodné či pravidelné návštěvníky pohostil stručným souhrnem toho nejzajímavějšího, co si v měsíci předcházejícím ke mě našlo cestu. Jak je u mě typické, zaměřit bych se chtěl také na díla, která nedosahují zdaleka tak velké obecné známosti. To znamená, že i když nebudu s nimi úplně spokojen, ale zaznamenám něco, co si zde zasluhuje zvěčnit, uvedu je vedle těchto podstatně kvalitnějších filmů, o kterých moje psaní především bude.
Závěrem bych zdůraznil, že k této myšlence mě přivedl jednak kolega Oskar, který vám v podobném měřítku přináší stejnou pravidelnou rubriku, ale i tato nová funkce na naší milované databázi. (Uznejte sami, že je lepší začít psát deníček takto, než sdělením "Kometa porazila Spartu, třikrát sláva!", které mělo ve vítězné euforii dostat přednost. :o))
Pro začátek se dostalo na devět snímků, uvidíme, jak si povede tento - již probíhající - měsíc.
Hráč (1992) - opět Altmanova žiravina, tentokrát na pozadí filmu; film měsíce
Oči bez tváře (1960) - nejčistší projev filmového naturalismu, jaký jsem dosud viděl
Jáma a kyvadlo (1961) - výborně napsané nestárnoucí příběhy na motivy E.A.Poea
Křik (1963) - kino Scala; Jirešův debut, dle mě překonávající i některé slavnější filmy Čs.nové vlny
Podobizna (1947) - vydařený tuzemský pokus o magický realismus, učebnicová pomůcka k tvorbě N.V.Gogola
Pevnost (1994) - opět experimentování jednoho malého národa, tentokrát odkazující např. na Kafku
Bon Voyage (1944) - krátkometrážní detektivní thriller od osvědčené značky
Ti druzí (2001) - návrat do dřívějších uměleckých poměrů plus vzpomínka na filmové začátky